107. Jak se zrodí člověk k pouti světem,

František Sušil

Jak se zrodí člověk k pouti světem(T5f) Hned se jemu milostnice snoubí(T5f) Jenžto sídlo béře v duši hloubi(T5f) A vždy větším vládu vede vznětem(T5f) Pramáť v ráji v dar ji dala dětem(T5f) Ona pouští všady mocné rouby(T5f) Prodychá vše živobytu loubí(T5f) Dráhu lidskou plavým stelouc květem(T5f) Kdož ta děva Spánek jest jí bratem(T5f) O ní věstí temně však a němě(T5f) K ní hruď strojí v objímání svatém(T5f) Věno její prach a popel země(T5f) Avšak volá duši v nebes hradbu(T5f) A jí věčnou připravuje svadbu(T5f)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

761. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. Základem ROZKOŠ, s ní by vesmír zhas’, (Adolf Racek)
  3. XVIII. Když juž hrdý rozum víře (Jaroslav Vrchlický)
  4. O věčná, svatá přírodo, (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. FAUST, DON JUAN A SVĚTEC. (Antonín Sova)
  6. OKAMŽIK. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Život. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Nesmrtelní. (Jaroslav Vrchlický)