FAUST, DON JUAN A SVĚTEC.

Antonín Sova

Faust, Don Juan a Světec... Z jedné matky jsou. A bratři, nemýlím-li se tou domněnkou. Faust prvorozený s Mefistem v duši. Každým dnem pochyby rostou... Svět mní spasit rozumem... Don Juan spásu zří ve smyslech vzbouřených. Svět spasí genij zla. Nad hříchy větší hřích... Jen Světec modlí se... Jdou hlasy z daleka... A sní: Je možnost spásy mimo člověka... Faust Duši hledat šel. Don Juan líčil tvář. Snil Světec na modlitbách. Daleko však zář. Tři nenávidí se. A rvou se díla jich... A rve se rozum s vírou v nadzemské, rve hřích... Sny, činy, modlitby... Dny... Věčné zápasy... Už z oněch bratrů tří nás nikdo nespasí... Na Zeměvstoupení čekáme doufající,... snů, lásky Herkulové, činů trpaslíci...

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

849. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  2. None (Josef Holý)
  3. 107. Jak se zrodí člověk k pouti světem, (František Sušil)
  4. Reflexe. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Tvor bídný k modlitbám, (Adolf Racek)
  6. Základem ROZKOŠ, s ní by vesmír zhas’, (Adolf Racek)
  7. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  8. MADONNA S TŘEŠNĚMI. (František Kyselý)
  9. V tobě tkví to, Duše! (Bohuslav Květ)
  10. TOLSTOJ (Josef Holý)