112. Nedávej se ovládati citu!

František Sušil

112.
Nedávej se ovládati citu! Nedávej se ovládati citu!
Byťbys myslel, že jest seslán s nebe, Aby tuto oblažoval tebe A byl cnosti tvojí na záštitu. Kdo se citů podrobuje vzchytu, Tomu játra tisíc kání střebe, Zlý kůň jistě v tuň ho pozahřebe, Odkad nelze nikdá ku blankytu. Nebývej však bezcitnou tvá duše, Jenž vždy chová srdce svoje v suše, A se mívá k božským krásám hluše. Znej vést uzdu, když kůň černý kluše. Znej se s prosbou, znej se s moudrou hrozbou, Tak svět projdeš s požehnanou vozbou. 116

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil