134. Jaká vede přírodu tu toucha!

František Sušil

134.
Jaká vede přírodu tu toucha! Jaká vede přírodu tu toucha!
Večer hvězdy v triumf zapříhá, Zadne svíci slunka rozžíhá, Tu i tam pak sladkou ambrou douchá. Takto dvakrát denně mění roucha, Ku tvůrci se dvakrát pozdvíhá A tak věrně hlasu ostříhaostříhá, Jaký v hloubi hrudi svojí slouchá. A ty, zdali poslušen jsi hlasu, Jímž tě srdce volá v jistém času? Kéž by’s v stopách přírody tu šlapal! Dle ní dvakrát denně oběť zapal. Nevíš-li, že přírody jsi knězem, A že vésť máš k nadhvězdným ji mezem? 138

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil