134. Jaká vede přírodu tu toucha!

František Sušil

Jaká vede přírodu tu toucha! Večer hvězdy v triumf zapříhá, Zadne svíci slunka rozžíhá, Tu i tam pak sladkou ambrou douchá. Takto dvakrát denně mění roucha, Ku tvůrci se dvakrát pozdvíhá A tak věrně hlasu ostříhá, Jaký v hloubi hrudi svojí slouchá. A ty, zdali poslušen jsi hlasu, Jímž tě srdce volá v jistém času? Kéž by’s v stopách přírody tu šlapal! Dle ní dvakrát denně oběť zapal. Nevíš-li, že přírody jsi knězem, A že vésť máš k nadhvězdným ji mezem?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

204. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 75. Jitro. (František Sušil)
  2. 32. Zvonění. (František Sušil)
  3. Ave. (Stanislav Mráz)
  4. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  5. 137. O by s hvězd těch miloskvoucích zletěl (Jan Kollár)
  6. Znáš-li žalmy, výlev horkých citů, (František Sušil)
  7. 2. Pěj jen dále, pěj jen moje duše, (František Sušil)
  8. (K sňatku.) (Emanuel Züngel)
  9. 21. Povzdech. (František Sušil)
  10. Znáš-li hudbu, jížto, jak dí báje, (František Sušil)