137. Mládče milý, jenž se dáváš v službu

František Sušil

Mládče milý, jenž se dáváš v službu Sličné krásce filosofii, Zakroč dříve mužně na zmiji, Jenž vnitř tebe divou vede kružbu. Na to vzněť si po moudrosti tužbu, Nechť se s čistou v tobě lilijí Růže lásky její rozvijí, A jak choti dej se pravdě v družbu. Jest to cesta po srazitých horách; Zevšad zeje propast hluboká, Závrať klamu sráží muže do ní. Jest to cesta v labyrintu svorách, Odevšad zvěř číhá divoká, Cherubův jen meč jim hlavu sroní.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

252. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 133. Dvě se krásky projevují mládci, (František Sušil)
  2. Nemělo to být. (Jaroslav Martinec)
  3. Hus a vy, jak různi jste vy spolu (František Sušil)
  4. Dítě milé! Což jsi přeblažené! (František Sušil)
  5. 123. Člověk vášně jako modly chová, (František Sušil)
  6. Dítko. (Vilém Ambrož)
  7. 244. V kastalských kdo žídlách žízeň háší, (František Sušil)
  8. Červánky mladé osvěty (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. 135. Luno, stará panno, vždy jsi mlada (František Sušil)
  10. Za dob našich k mudrctví se hlásí (František Sušil)