161. OItář v chrámu, totě domov pro mne,

František Sušil

161.
OItář v chrámu, totě domov pro mne, OItář v chrámu, totě domov pro mne,
 Když má duše se tam ocítá, Tož Pán nebes ke mně zavítá Ve vší lásce svojí nepodlomné. Ve spůsobě přichází on skromné A se znova v oběť poskýtá, Slávy své se zhola odčítá Všechnu péči veda jenom o mne. Tu v mé duši vzchází božská zoře, Tu v ní slasti rozplývá se moře, V němž jak koráb bytost moje plove. Ó jak blah, kdo Pána hostem zove! ŠlastiSlasti sto let v okamžiku čije, V okamžiku sta let blahých žije. 165

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil