Probuzení k trpělivosti.
Co sy stýskáš, že tě dlouhé časy
V krutých bídách Pan Bůh zdržuje?
Ach! on slyší žalostné tvé hlasy,
Ohněm však tě kříže zkušuje.
Dobrý zlatník kovy nejvzácnější
Čistí v ohni od zžíravé rze,
Zdaž pak ctnosti lidské nejkrásnější
Od mdlob očistiti jináč lze?
Statný rytíř neleká se boje,
Neutíká, jak zvěř bázlivá,
Byť se valila naň, jako roje,
Vojska nepřátelů strašlivástrašlivá.
Ohněm kruté smrti dýchajícých
Čeká myslimyslí neohroženou,
108
Slyší střelbu kusů rachotícých,
Zbroj jich vidí na se vztaženou.
Jak lev sylný přeudatně s nimi
Zápasý, čím nepřátel jest víc,
Sám ty nemělbys se s trápěními
Potýkati, nechtě trpět nic?
Jakátě čest pro hrdiny statnéstatné,
Nabyt v boji věncův bobkových,
U Boha jak přemnoho jest platné,
Snášet bolest ostnů křížových.
Zdali krásu slunce nebeského
Na obloze stále spatřuješ?
Zdali na mrak někdy truchlivého
Nebe zouffale sy stěžuješ?
Zdali na den v světě nejjasnější
Nedoléhá vždycky černá noc,
Na léto zdaž zymu nejsmutnější
Nepřivodí Pána nebes moc?
Strašné bouřky, vichřice a hromy
Čistí syrkovaté páry jed,
Ač syc někdy na zmar vedou domy,
Mámli Boha proto hanit hned?
109
Trpělivě nesnes, co ruka boží
Naděluje tobě z trápení,
Pláč jest sýmě radostného zboží,
Žeň nám připravuje upění.
Po mrákotách zemského zas kříže
Vzejde jasné slunce radosti,
K přátelům nás přivede smrt blíže,
Splní ctnostných srdcý žádosti.
Po přetemné zemských lopot nocy,nocy
Svitne nám zas jasný v nebi den,
Hořký kříž se skončí božskou mocýmocý,
Žalost přejde, jako v nocy sen.