Probuzení k trpělivosti.

Probuzení k trpělivosti.
Co sy stýskáš, že tě dlouhé časy V krutých bídách Pan Bůh zdržuje? Ach! on slyší žalostné tvé hlasy, Ohněm však tě kříže zkušuje. Dobrý zlatník kovy nejvzácnější Čistí v ohni od zžíravé rze, Zdaž pak ctnosti lidské nejkrásnější Od mdlob očistiti jináč lze? Statný rytíř neleká se boje, Neutíká, jak zvěř bázlivá, Byť se valila naň, jako roje, Vojska nepřátelů strašlivástrašlivá. Ohněm kruté smrti dýchajícých Čeká myslimyslí neohroženou, 108 Slyší střelbu kusů rachotícých, Zbroj jich vidí na se vztaženou. Jak lev sylný přeudatně s nimi Zápasý, čím nepřátel jest víc, Sám ty nemělbys se s trápěními Potýkati, nechtě trpět nic? Jakátě čest pro hrdiny statnéstatné, Nabyt v boji věncův bobkových, U Boha jak přemnoho jest platné, Snášet bolest ostnů křížových. Zdali krásu slunce nebeského Na obloze stále spatřuješ? Zdali na mrak někdy truchlivého Nebe zouffale sy stěžuješ? Zdali na den v světě nejjasnější Nedoléhá vždycky černá noc, Na léto zdaž zymu nejsmutnější Nepřivodí Pána nebes moc? Strašné bouřky, vichřice a hromy Čistí syrkovaté páry jed, Ač syc někdy na zmar vedou domy, Mámli Boha proto hanit hned? 109 Trpělivě nesnes, co ruka boží Naděluje tobě z trápení, Pláč jest sýmě radostného zboží, Žeň nám připravuje upění. Po mrákotách zemského zas kříže Vzejde jasné slunce radosti, K přátelům nás přivede smrt blíže, Splní ctnostných srdcý žádosti. Po přetemné zemských lopot nocy,nocy Svitne nám zas jasný v nebi den, Hořký kříž se skončí božskou mocýmocý, Žalost přejde, jako v nocy sen.