Kolozpěv při pití ocelivého punče a) z Vossa.

Kolozpěv při pití ocelivého punče a) z Vossa.
Vyceďte to víno tuhé, Předloženo vám, ——— a) Tento od jakéhosy vtipného apatykáře v nově vynalezený punč, jenžto v pulnočních krajinách zhusta se pije a vysoce schvaluje, 50 Hospodář již nese druhé Ocelivé nám, Plésajíce v srdcy tiše, Nalejte punč z nové číše, Za pohář! za pohář! Všickni. Blaze nám při punčipunči, blaze! Píme ho, Do dne bílého. Píte vroucně. Kunštovně jest Nápoj uvařen, Bohům sluší vzdáti zaň čest, Že jest udařen, Opět nové nalezení, Punče kunštem zocelení, Chvalme je! chvalme je! Všickni. Chvalme nové nalezení, Píme ho! Do dne bílého. ——— takto se dělá: Vezmi flašku rumu aneb rakye, a 3. flašky, jestli stará rakye, (jináč jen dvě) studené vody, smíchej to spolu, přidej šťávy z šesti velikychvelikých, aneb z 8mi menších cytronů, a svař to spolu vložením do toho nápoje rozpálené dobře hladké ocele, pak 28. lotů cukru přidej. 51 Y ne hosté! vlastní chlouba Nectí rozumných, Chvastavá a žvavá huba Chval jen hledá svých, Neschvalujte marnou řečí, Nechať samý skutek svědčí, Jeli ctný! jeli ctný! Všickni. Ctný jen skutek budiž chvalen, Píme ho! Do dne bílého. Mladý Libér b) u chromého Vulkána hod měl, Z východu když dalekého Slavně domů jel, Při nákověs unavený, Ržek mu, bambus (pytel) naplněný,naplněný Vem a pí! vem a pí! ——— b) Libér aneb Bachus, jenžto nejprv orbě a mravnosti lidi vyučil, od Tracké, nejdálší půlnoční země, jako podlé Homéra báseň praví, až do nejdálší východní země Indyi moc svou rozšířil, odkudž s svými Satyři, Nymfami a Menady do města Tébe, v němž se narodil, přicházeje, tryumff nad skrocenými dravými zvěři držel. Tu hoho, přirozeným způsobem, nesmrtedlní bohové vinši 52 Všickni. Věru nám punč v bambě dones, Píme ho! Do dne bílého. Rak a cukr hned se valil,valil Z bamba velkého, Bachus vroucý vody nalil Z hrnce čistého, Z jablek médských vytlačuje Šťávu, míchá, vystupuje Vzhůru kouř! vzhůru kouř! Všickni. Již se kouří teplý nápoj, Píme ho! Do dne bílého. ——— svými a radovánkami vítali. Y vtipný u vynalezení nových věcý Vulkán ke cti tomuto z blesku narozenému Perounova synu jistě hody učinil,učinil v podzemním domě některého z Liparských ostrovů, znichžto se ohniště střely kujícých cyklopů až pod horu Etnu pod zemí táhá. V hrubé bambusové třtiny,třtiny bérou Indyani palmové víno y jiné nápoje; v takovéto nádobě přinesl (podlé básně kolozpěvu) vítězný Bůh araku y cukru ze zaftu indycké třtiny připraveného, a vracuje se skrz Médskou zemi, nabral y cytro- 53 Satyři se radovali,radovali Živě s Naiady, Tancujícý pozdvíhali Hlav, prs Menady, Tu, řek Vulkán, jediná předc Neznámať jest, Libére, věc Podstatní! podstatní! Všickni. Poslouchejme podstatní věc, Píme ho! Do dne bílého. Studený rak s cukrem míchá, Běže rozžáří Ocel, jiskrami hned dýchá V jasném požáři, Zamáčí ji – punč se spírá, Bublá, pění se a zvírá Klokočky! klokočky! Všickni. Y náš zevřel klokotaje, Píme ho! Do dne bílého. Bachus chválí punč, svým dává, Ržka: že zvláštní jest, ——— nů, jenž Starým Médské jablka sloulislouli. (Virgil, kp. II. 126.) 54 Touž y Venuše mu dává,dává Z grácyemi čest. U ohniště pálivého Okušuje, schvaluje ho, Cyklop též! cyklop též! Všickni. Okuste a chvalte také, Píme ho! Do dne bílého. Jako Vihně c) ocelivou Hojí koupelí, Tak y zprávou Vulkane tvou Muž se ocelí, Duše jeho mladne cele, Nové cýtí v celém těle Čerstvosti! čerstvosti! Všickni. Novou mladnem y my mocýmocý, Píme ho! Do dne bílého. ——— c) Vihňanské teplice jsou v Hontské Stolicy blíž Šťávnice. Jejich voda železné částky v sobě obsahuje. 55