POKRYTECKÁ PANNA.

Otakar Theer

POKRYTECKÁ PANNA.
Mám krásu z mramoru a v páru očí laních zříš Marnost se smrtí si dávat políbení; jdu časy lhostejná, zda štěstí nesu v dlaních či zda se za mnou krev na popravištích pění. A pleť má, netknutá, jež měla odpoutávat v sta tělech rozkošerozkoše, jak masky nehybná je, sen z lásky rovníků do mého srdce zavát má víčka zemdlená a v barvách spleenu hraje. Neb, země illusí! tajemství mého těla se k slunci polednímu divě rozletěla a zpitá jeho září teď lásku vzala mi. Co zatím po horách, snem ověnčená kráčím, svým krokem hedbávným, nad tanec hadů sladčím, sten mužů, jako psů, zní touhou skalami. 33

Kniha Výpravy k Já (1900)
Autor Otakar Theer