ŘEKLO MÉ SRDCE...

Otakar Theer

Řeklo mé srdce vůli mojí: Proč mučíš mne v stálém nepokoji? Proč lámeš můj růst? Proč trháš můj list? Proč v koruně ničíš píseň hnízd? Chci sladký vzduch jarní v závrati jmout, chci větve své k létu rozepnout, chci vonět, chci vábit, chci šumět, chci kvést, chci zlato slunce, chci stříbro hvězd. – Řekla má vůle srdci mému: Dobře se děje zhýčkanému! Léta jsi těkalo ze slasti v slast; mne nebýt, neznáš trpět ni vlást. Jsme zrozeni k činům, či zrozeni k snům? Jsme voda a pára, či blesk a chlum? Já paní, ty rab jsi, já ruka, ty věc, mým rozkazům klaň se, jak větru svit svěc.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

741. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kontemplace I. (Xaver Dvořák)
  2. Věčný přerod (Xaver Dvořák)
  3. Po probdělé noci májové. (Adolf Heyduk)
  4. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  5. VIII. Až někdy drahá přijdeš do nebe, (Adolf Heyduk)
  6. O, Pane, jehož dobrota mně dala (Jan Evangelista Nečas)
  7. Tě milovat, ó musím, musím; (Xaver Dvořák)
  8. Na bílém listu. (Eliška Krásnohorská)
  9. BŘEZEN (Božena Benešová)
  10. S VÁMI. (Xaver Dvořák)