XII. Já jsem Tě neznal, ale přec

Jaroslav Tichý

Já jsem Tě neznal, ale přec má touha Tebe hledala, ve snech svých, v nebi, na zemi a v říši citů vzlétala. A našla Tebe, – s jásotem Tě zamkla v duše hlubinu a píseň písní zapěla, že má svou drahou vidinu. Kdy na Tebe zřím, zdá se mně, že jsem juž dávno Tebe znal, že jsem si Tebe písní svou a slzou srdce vyplakal.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

242. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Že jsi kvítkem, jež svůj kalich skrývá, (Adolf Heyduk)
  2. SLOKY. (František Kvapil)
  3. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  4. XXXIII. Rozlila jsi paprsk štěstí v moji duši, (Jaroslav Vrchlický)
  5. Rozplynutí. (Beneš Grünwald)
  6. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  7. Saronská růže. (Adolf Heyduk)
  8. SLOKY. (František Kvapil)
  9. JINÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rád bych... (Jaroslav Vrchlický)