XXXI. Já jsem Čech.

Josef Hubert Tichý

XXXI. Já jsem Čech.
Já jsem Čech, a řeč svou miluji, V dějinách se Čechem jmenuji; Proto nechci, dokud budu žít, Bez ní nikdy – nikdy Čechem být. Jiné ctím, svou mluvu však mám rád, Jiným chci i jejich mluvy přát; Jenom žádám, dokud budu žít, By mi přáno česky hovořit. Každý tvor zde v světa prostoře Má svůj hlas pro radost, pro hoře; Proč i člověk řečí svou se smát, – Proč svou řečí nemá naříkat? – Já jsem Čech, a řeč svou miluji, V dějinách se Čechem jmenuji; Proto nechci, dokud budu žít, Bez ní nikdy – nikdy Čechem být. 48

Kniha Básně (1852)
Autor Josef Hubert Tichý