XXXI. Já jsem Čech.

Josef Hubert Tichý

Já jsem Čech, a řeč svou miluji, V dějinách se Čechem jmenuji; Proto nechci, dokud budu žít, Bez ní nikdy – nikdy Čechem být. Jiné ctím, svou mluvu však mám rád, Jiným chci i jejich mluvy přát; Jenom žádám, dokud budu žít, By mi přáno česky hovořit. Každý tvor zde v světa prostoře Má svůj hlas pro radost, pro hoře; Proč i člověk řečí svou se smát, – Proč svou řečí nemá naříkat? – Já jsem Čech, a řeč svou miluji, V dějinách se Čechem jmenuji; Proto nechci, dokud budu žít, Bez ní nikdy – nikdy Čechem být.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

156. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Já jsem Čech! (Simeon Karel Macháček)
  2. Já jsem Čech! (František Jaromír Rubeš)
  3. Naše česká země milá (Marie Čacká)
  4. Vlastenecká. (Matěj Havelka)
  5. MOJE VLAST (Božena Němcová)
  6. Čechoslovan. (Václav Jaromír Picek)
  7. 12. Jakýs ctitel starých časů (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. Epilog. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. 285. Jeremiada. (Jan Petr Jordan)
  10. VIII. Jako krajina nebeská (Boleslav Jablonský)