XXXVIII. Povzbuzení.

Josef Hubert Tichý

Kdo chceš míti chleba, Pracuj, co je třeba, Práce zdobí člověka: Češi pracovali, Pole vzdělávali, Když sem přišli zdaleka. V boji jako lvové Bránili Čechové Vždycky vlast svou milenou: Hrob neb jejich věnce Musilo vždy slunce Září zdobit růženou. Kol kolem ty hrady, Nivy, pole, sady, Ty jsme od nich zdědili: Jsouť to ony hrady, Nivy, pole, sady, Pro něž krev svou cedili. Kdo mi spočte boje, Co pro jmění svoje Češi vedli s cizinou? Tisíce ze svojich Ztratila vlast v bojích Snad před každou výšinou. Co nám vydobili Praotcové milí, Každý z nás ať pěstuje, A tak pozná dále, Vlast i svého krále Čech že vroucně miluje.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

513. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smíření. (František Alexandr Rokos)
  2. Rakovník. (Matěj Havelka)
  3. Vojín kmet. (Václav Jaromír Picek)
  4. Jednání druhé. (Jindřich Böhm)
  5. NA BOJIŠTI. (Josef Václav Sládek)
  6. 405. Předce tento zbor stín jeden špatil (Jan Kollár)
  7. Snubní prsten. (Gustav Dörfl)
  8. Společenské. (Karel Marie Drahotín Villani)
  9. NASTAL PŘÍSNÝ SOUDNÝ DEN. (Jan Vlk)
  10. V dubině. (Simeon Karel Macháček)