XXXVIII. Povzbuzení.
Kdo chceš míti chleba,
Pracuj, co je třeba,
Práce zdobí člověka:
Češi pracovali,
Pole vzdělávali,
Když sem přišli zdaleka.
V boji jako lvové
Bránili Čechové
Vždycky vlast svou milenou:
Hrob neb jejich věnce
Musilo vždy slunce
Září zdobit růženou.
Kol kolem ty hrady,
Nivy, pole, sady,
Ty jsme od nich zdědili:
Jsouť to ony hrady,
Nivy, pole, sady,
Pro něž krev svou cedili.
58
Kdo mi spočte boje,
Co pro jmění svoje
Češi vedli s cizinou?
Tisíce ze svojich
Ztratila vlast v bojích
Snad před každou výšinou.
Co nám vydobili
Praotcové milí,
Každý z nás ať pěstuje,
A tak pozná dále,
Vlast i svého krále
Čech že vroucně miluje.
59