ZTLUMENĚ
V posledním světle plál a has’
tvůj hnědý vlas.
A vřava města ryčně kol se hnala,
březnová žádost přísahala, lhala
a bázní chvěl se hlas.
U tvého prahu naposled
cos šeptal ret.
6
Modlitba díků nebi, že jsi vstala,
v mém srdci a v tvém oku v slzu tála
a kouzlem kvet’ náš svět.
Spí žár a radost v obzorech.
Ten sen zrát nech,
jímž vůně mojich květin k tobě vála,
když duše má se o tvůj život bála
a šíleli jsme v úzkostech.
Po těžkých tmách
zahoří spasný jitřní nach,
neb život chce, bys kvetla a se smála.
7