SVATÁ RODINA

Karel Toman

Pout jejich často setkala se s mou. Pod černým krovem hospod na noclehu já leckdy broukal kolébavku tmou tichému děcku. Měla prudkou něhu maminka jeho, vesele se smála a ráda zpívala a tancovala. Na stráních vídal jsem je sedat v mech či v mateřídoušku. Keř šípkový a trnky sušily jim pleny v pocelech jarního slunce, v kterém vypoví Marie všechny touhy matky mladé a Josef ruku na rámě jí klade. Nic nemají než ruce, nic než hlad a skrytou pýchu, jak jim roste dítě. Domove, ty mu teplo musíš dát, ty chleba, země, neboť vykoupí tě prací svých rukou, duší, jež v něm žije. Nedej mu jíti cestou Kalvárie!

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

250. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. KOLÉBAVKA. (František Serafínský Procházka)
  2. Dnes jsem utopil se zas, (Josef Holý)
  3. XLIV. Kolem mne plno pavučin, (Adolf Heyduk)
  4. NAD KOLÉBKOU. (Karel Vojtěch Prokop)
  5. 2. Jitro. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. DO PRÁCE. (František Serafínský Procházka)
  7. V. Kde jsem se to octnul! Veřejné ve zahradě: (Jan Neruda)
  8. XXXII. Jsem umdlen, jsem sláb a stár, (Adolf Heyduk)
  9. ŽENA PODLOUDNÍKOVA (Alois Jirásek)
  10. VIII. Dobrou noc! (Josef Svatopluk Machar)