IDYLLA DUŠE.

Karel Toman

Květ chorobně bledý rozvil ve zmlklém sadě mé duše, ve stínu cypřišů. Chlad večerů smutných vssával a ovíván rouchy teskných nocí, pil vonnou rosu jejich soucitu. Před sluncem barbarským se zavřel. Jen platonický měsíc políbit jej směl, jen měsíc, bledou září diskretní. Před ženou chvěl se. Hrůza vála naň z nepřátelské duše její a mámila jej prudká vůně těla. Jej neutrhla ruka ženy, by zas jej odvrhla a zašlapala v prach, kvet’ smuten, sám a bojácný. Za hradbou hřměla hymna žití a její vlny k němu pluly a on stál vždycky opuštěn! Sen o duši spřízněné sníval pod klenbou hlubokých nocí, o duši, v kterou vdech’ by všechnu vůni svou. Ta nešla, nešla. Zmíral touhou a ve smrtelné agonii jak přelomený klesal k zemi. – Jej podávám tobě, blízká duše, jenž’s nepřicházel za úpalů slunečních a nyní, v šeru, přišels přece. Mdlá vůně jeho smutkem dýše a vpíjejíce ji snít budem’ a v očí svých se ztápět hlubinách.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

180. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC FILIPOJAKUBSKÁ. (Antonín Sova)
  2. VSTUP. (František Eisler)
  3. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)
  4. NOC MĚSÍČNÁ... (Kamil Berdych)
  5. Snů horkých krev. (František Sís)
  6. ZAJDI. (František Sís)
  7. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  8. Májová. (Růžena Jesenská)
  9. NOC BOUŘE. (Antonín Sova)
  10. BALLADICKÁ BÁSEŇ O MARCELE Z TOHOTO SVĚTA. (Antonín Sova)