SLUNEČNÍ HODINY.

Karel Toman

Dům v rozvalinách. Po děravých zdech se rozlezžravý mech a lišejníků cizopasná cháska. Na dvoře bují kokotice a prales kopřiv. Studna otrávená je napajedlo krys. A chorá jabloň, bleskem rozražená, neví, zda kvetla kdys. V dnech jasných padnou hvízdajíce stehlíci v rumy. V zářných slunných dnech ožije oblouk hodin v průčelí, a po něm rozmarný a veselý stín času tančí a recituje vážně nebesům: Sine sole nihil sum. Neb vše je maska.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

157. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Opuštěná větev. (Čechové vídeňští.) (Josef Svatopluk Machar)
  2. V rámci idylly. (Josef Svatopluk Machar)
  3. XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen, (František Leubner)
  4. Pod tou jabloní... (Růžena Jesenská)
  5. JARNÍ (Josef František Karas)
  6. SENOSEČ. (Emanuel z Čenkova)
  7. Adagio. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. CHOŘÍ STARCI. (František Serafínský Procházka)
  9. 14. Den k večeru se chýlí, (Karel Babánek)
  10. KVĚTY MLADOSTI. (Josef Václav Sládek)