Po krupobití.
Boj živlů dobouřil. Hrom doburácel
i shasl blesk, jenž oslepoval zraky,
a vichr, před chvílichvílí, jenž stromy kácel,
v dál žene těžké, ledu plné mraky.
Kdo v dusné jizbě, okna otevírá
a plným douškem pije vzduch teď svěží,
co venku mládež kusy ledu sbírá
a vodou brodí se, jež v stoku běží
Tak bezstarostné děti si tu hrají
a nevědí, že bída hrozí kraji;
jsou blaženy, že v tváři starostlivé
svých živitelů nedovedou čísti,
kde z každé vrásky mluví slovo tklivé:
Ach, drahé děti, co budete jísti? –
40