NEOMISTA.

Ferdinand Tomek

Se skloněnou hlavou vážně kráčí polem, dumu v bledé tváři, zraky v breviáři, snad že ani neví, co se děje kolem. Náhle vytrhla jej písně bujná slova; zdvihl oči maně, hned však polekaně do nábožné knihy obrátil je znova. Mně však zdálo se, že oči jeho rády knihy přes ořízku spěly k jetelisku, zpěvačka kde hezká žala jetel mladý. A když sukénka se dívce hochu zdvihla, na to vzal bych jedu, ve ztrnulém hledu tajného že přání zář se jemu mihla.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

132. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Staré melodie. (Beneš Grünwald)
  2. STARÝ SPINET. (Antonín Klášterský)
  3. NEVĚSTA. (Ferdinand Tomek)
  4. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  5. SVATÁ NOC. (Otakar Auředníček)
  6. Z LISTU – (Fred Grygar)
  7. Nevím věru – (Adolf Heyduk)
  8. ČETBA. (Ladislav Linhart)
  9. Nálada. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Pan doktor. (Karel Leger)