Již ve vlas myrtu vetkli podle zvyku(J5f)
i závoj dlouhý obličej skryl bledý(J5f)
když přece ještě jednou naposledy(J5f)
práh překročila svého pokojíku(J5f)
jenž jediným snů dívčích svědkem býval(J5f)
A sotva zřela známé stěny kolem(J5f)
vráz sevřelo se srdce prudkým bolem(J5f)
a z očí vřelý vyřinul se příval(J5f)
co vedle v jizbě družičky zněl smích(J5m)
Byl krátký jen to výbuch žalu v chvatu(J5f)
teď otočila klíčem ve dveřích(J5m)
a šustíc těžkým brokátem svých šatů(J5f)
v kout zaměřila v palem zeleň sytou(J5f)
kde drobounký se nořil stolek psací(J5f)
v tom zásuvku teď otevřela skrytou(J5f)
v ni pohlédla a znovu v oko vrací(J5f)
se slzný proud Hle podobizna muže(J5f)
jež stopy jeví slz i celování(J5f)
Teď k obrázku se dívka níže sklání(J5f)
zas bledým líčkem prokvétají růže(J5f)
teď přitiskla své rtíky k němu vřele(J5f)
A zamlžené její zraky šinou(J5f)
se nyní v stranu pokojíka jinou(J5f)
kde stojí klavír se Smetanou v čele(J5f)
Roj vzpomínek jí tryskl krásnou hlavou(J5f)
tam vedle něho prvně sedala(J5m)
co malá žačka dítě bezmála(J5m)
tón první ze strun loudíc rukou hravou(J5f)
čas letěl dál již v pannu vzrostlo dítě(J5f)
a jednou jak se stalo neví ani(J5f)
tisk učitel ji k sobě znenadání(J5f)
a zajíkavě šeptal Miluji tě(J5f)
Pak přišla doba blaha však jen krátká(J5f)
Kdo vypsati by mohl její žal(J5m)
když oznamovala jí jednou matka(J5f)
že blízký statkář o ni požádal(J5m)
A nadešly jí chvíle v pláči mnohém(J5f)
Hře na klavír hned konec učiněn(J5m)
a za drahého učitele jen(J5m)
list přišel v němž jí tklivě dával s Bohem(J5f)
Hle tady leží osudný ten list(J5m)
již chvějící se rukou po něm sahá(J5f)
však nelze nelze pro bolest jej číst(J5m)
Zrak přelétl jen řádky ruka drahá(J5f)
jež slzami a krví napsala tu(J5f)
a náhle děva pokročila v chvatu(J5f)
kde svítila zář ohně z velkých kamen(J5f)
Jen ještě jednou list i podobiznu(J5f)
teď zlíbala pak obé vrhla v plamen(J5f)
A klečíc na svou dívala se tryznu(J5f)
jak sterými ji svými rameny(J5m)
vráz objímají žluté plameny(J5m)
jež démonickou svojí ničí silou(J5f)
tu miláčkovu hlavu ušlechtilou(J5f)
i písmo jeho drahé chvíli ještě(J5f)
tři krátká slova z rudých jisker deště(J5f)
se v tvář jí smála Zdráva šťastna buď(J5m)
Teď zmizela i ta je dokonáno(J5f)
A náhle se jí zdálo její hruď(J5m)
že prázdná jest že v noc se mění ráno(J5f)
a jako od hrobu v nějž zahrabali(J5f)
jí vlastní srdce tam se potácela(J5f)
kde společnost již shromažděna celá(J5f)
kde s touhou čeká ženich v novém fraku(J5f)
jenž účesu dnes obzvláště byl dbalý(J5f)
by lysinu skryl všetečnému zraku(J5f)