Na ten starý spinet černý vzpomínám si někdy rád(T8m)
ještě jej tam vidím v duchu v salonku tom malém stát(T8m)
kde jsem jako hoch jej vídal ještě jako ozvěnou(T8m)
slyším tóny laškující hudbu jeho stlumenou(T8m)
Ještě když se v místa vrátím tam kde stával řadu let(T8m)
očima jej plaše hledám po spinetu nezbyl sled(T8m)
ale reflex jeho temný ulehá mi na čelo(T8m)
jakoby s ním moje mládí bylo v dálku zmizelo(T8m)
Moje mládí moje mládí Nesmí klamat zrak ni líc(T8m)
vlastní srdce pravdu mluví a to dí že není víc(T8m)
prchlo jak když raněný pták smutně křídlem šelestí(T8m)
vyznělo mi ve sklamání v nedůvěře bolesti(T8m)
Častěji teď hlava v dlaně padá v chvíli zoufalé(T8m)
myšlénky se skrání plíží jak noc v pustém úvale(T8m)
resignace ovazuje rány kde ťal bolů spár(T8m)
divný pocit srdcem věje nejsi mlád a nejsi stár(T8m)
Ale někdy upomínce tužby hlas jde v zápětí(T8m)
Tak ten starý spinet černý ještě jednou slyšeti(T8m)
slyšeti jej z nenadáni než se vrásky nakladou(T8m)
jak ty tóny jeho tančí salonem a zahradou(T8m)
Kus těch dávných melodií slyšet ještě na chvíli(T8m)
vím že oči slzami by celé se mi zalily(T8m)
že by ještě jedenkráte kovových strun starých hrou(T8m)
mládí mé se rozesmálo čistým smíchem přede mnou(T8m)