Již bezmála pět tomu století(J5m)
co nepřátelé zlobu v bledém líci(J5f)
Tě stihli Mistře slovem prokletí(J5m)
a potom Tebe vlekli na hranici(J5f)
z těch plamenů kol Tebe jež se chvěly(J5f)
v Tvou rodnou zemi jiskry zaletěly(J5f)
a vznítily se v požár velkolepý(J5f)
jímž Tvoje vrahy trestal vůdce slepý(J5f)
Pět věků bezmála a dosud pálí(J5f)
žár hranice Tvé srdce věrných Čechů(J5f)
v sluch dosud bije pokřik neurvalý(J5f)
jímž vzduch se třásl Tobě ku posměchu(J5f)
než dost i takových je dosud lidí(J5f)
již kacíře jen v Tobě Mistře vidí(J5f)
a kteří kdybys ožil v téže chvíli(J5f)
by hranici Ti novou postavili(J5f)
Tak mnoho za pět změnilo se věků(J5f)
tak mnohé ve hrob klesly ideály(J5f)
jež nezakořenily ve člověku(J5f)
a nové zase v jeho hrudi vzplály(J5f)
Tvůj pouze obraz Mistře beze zněny(J5f)
mu zůstal v duši leda větší ceny(J5f)
že nabýval čím více pochop líný(J5f)
naň metal svoje jedovaté sliny(J5f)
Tvůj vděčný národ Mistře dlouhou řadu(J5f)
let vzpomíná Tvé mučednické slávy(J5f)
Tvou na památku prostřed pyšných sadů(J5f)
i v chudých vískách pomníky Ti staví(J5f)
a za krátko již nad ně nade všecky(J5f)
se hrdě vztyčí výtvor umělecký(J5f)
jejž v místě krví posvěceném Praha(J5f)
Ti postaví měst českých máti drahá(J5f)
Však trvalejší žuly nebo kovu(J5f)
ten pomník jest jejž ve svém srdci každý(J5f)
jsme Tobě vztyčili Duch bez okovů(J5f)
se k Tobě nese Tvůj je Mistře na vždy(J5f)
O kéž by plamen lásky naší k Tobě(J5f)
vždy mocněj plápolal jak v hrozné době(J5f)
žár oné hranice se vzmáhal klaté(J5f)
kde zmíralo Tvé velké srdce zlaté(J5f)