U hrobů svých druhů.

František Táborský

Let sta a sta kov drahý leží v zemi(J5f) i démant jiskřivý Zda zem je zničí(J5f) Věk každý zanechá je bez pohromy(J5f) A člověk Jdi to hrobník tobě poví(J5f) A Vaše srdce bylo samo zlato(J5f) však zlato jakým slunce dýchá z jara(J5f) květ rozvíjejíc v plnou vonnou růži(J5f) ó zlatá záře slunné mužné lásky(J5f) A tvrdé démanty ta věčná zřídla(J5f) sršivých paprskův a jisker žhavých(J5f) byl duch Váš mladý vzrůstající palmy(J5f) démanty tvrdé ještě nebroušené(J5f) A nyní U hrobů teď Vašich stojím(J5f) a laju zemi proč tak hrabiva jest(J5f) že skvosty nejvzácnější k sobě snáší(J5f) dřív nežli plným rozzáří se leskem(J5f) A nikdo již těch skvostů nevykope(J5f) Však samo nebe shlíží na vás s láskou(J5f) pomněnky nebes nad hroby Vám sází(J5f) a každé noci zalévá je rosou(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Jamb:	20 (100 %)