VI. Své velké štěstí sobě bojíme se říci.

František Táborský

Své velké štěstí sobě bojíme se říci(J6f) Jsme jako děti které u studánky sedí(J6f) však píti bojí se a jenom do ní hledí(J6f) by nezkalili její křišťálovou líci(J6f) Jsme jako děti které divem rtové bledí(J6f) pohádkám naslouchají slůvka při tom nedí(J6f) však vždy na sebe uprou zraky svoje snící(J6f) když prince se princeznou snoubí kouzelníci(J6f) A samo nebe na nás rozechvěle zírá(J6f) jak perly zlato z nás dvou každý nosí sbírá(J6f) však vysypať se zdráhá strachuje se zmatku(J6f) My strojíme se stále k velikému svátku(J6f) čtem požehnání na vzájem si ve zřenici(J6f) a velké štěstí své přec nechceme si říci(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)