VII. Dva dny celé šli jsme my s Tater,

František Táborský

Dva dny ce šli jsme my s Tater(A3a) to sami horami(A2a) a cestou jsme zpívali so(A3a) stezky neznámy(J3m) Nás bodří dva juci vedli(A3a) báň nebe se mračila(A2a) ti na kaž faře vám li(A3a) co duše čila(J3m) I stavili jsme se též v jed(A3a) tam dobře nás hostili(A2a) hned pozvali rechtora zná(A3a) a div nás pustili(J3m) Pan farář nám uzal včelín(A3a) a knihovnu chrám i dvůr(A2a) a při s námi pěl druž(A3a) to andělský byl kůr(J3m) v kuchyni hmožře zněly(A3a) a horkých šla směs(A2a) že líc pa farářky plála(A3a) jak v rozjaře ples(J3m) To kuřata křičela žal(A3a) a nožky se zdvihaly(A2a) že holubi utli strachem(A3a) a husy prchaly(J3m) Dál za zpěvu šli jsme my cestou(A3a) nad mi vzduch se třás(A2a) a brzo jsme došli le(A3a) kam druzi vedli nás(J3m) Mně otec se zabil druhův(A3a) a smích dob matičky(A2a) a čisťoun světnice (A3a) a v oknech voničky(J3m) I ptal jsem se kdo že jich pěs(A3a) Že Annička ihned zvím(A2a) A zda by mně kvítek z nich dala(A3a) že o něj poprosím(J3m) Tvář ruměn spani zohnil(A3a) a sladko se usmál rtík(A2a) poupátko od jsem dostal(A3a) a strčil za knoflík(J3m) A hned jsem též pisky vytáh(A3a) v nich z Tater jsem kvítka skryl(A2a) jež na svahu Kri rostly(A3a) ty v kytičku jsem svil(J3m) Anničce dal jsem ta kvítka(A3a) tu mod tu nacho(A2a) a ona mi s úsměvem řekla(A3a) že si je uscho(J3m) A matička s otcem se smáli(A3a) jen Annička klo líc(A2a) Nu pojďme již spat dnes děl otec(A3a) tra si řeknem víc(J3m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 13
Celkem veršů: 52
Amfibrach: 39 (75 %)
Jamb: 13 (25 %)