*** Už velkoměstský prach jsem setřásl,

František Táborský

velkoměstský prach jsem setřásl(J5m) v němž na povrch dost leskle usměva(J5f) však uvnitř neradost prožíme(J5f) svůj život nedlou známe se(J5m) přec měř ci k so všichni jsme(J5m) a nery plni Nejiskřiv(J5m) je život náš a sla resonance(J5f) Je těžkopádno vese ba tluk(J5m) i kladiv našich tem hlaho(J5m) a tlume bez jasu zpěvho(J5m) A ja štěs že nás dílna vo(J5f) k příro se stále vrame(J5m) v tom nejmé jsme ji vystihli(J5m) že bychom jarem honosit se mohli(J5f) než k plodům dojde čas střízli(J5m) Přec i ta hruška v poli širokém(J5m) a kaž šípek v prachu u cesty(J5m) nemlu o lukách a sadech všech(J5m) a pozlacených březích potoka(J5m) se k jaru nejvnadji vyšňoří(J5m) sám lesk a vzlet a ztepilost a smích(J5m) v přepychu nejněžnější vkus(J4m) tvar nejkrasší a nejlibější(J5f) a sama veselost tak čis nebeská(J6m) o niž my li jsme tu zkráceni(J5m) Či vyni snad Či odučeni(J5f) Jest jednotvár tok dní našich ranních(J5f) v něm vznešenosti zrcadlí se lo(J5f) roste celek náš svou přirozenou(J5f) a mladou silou přece bujji(J5m) by rozrůstal se kdyby slabošstva(J5m) v nás vředy nezely zdě(J5m) žel z krve nakaže zotročením(J5f) již vyčis věk příští zdravější(J5m) Jda neváš sotu svých očí(J5f) jímž duše směje se když před sebou(J5m) zří lesk a krásu lidské stojnosti(J5f) jež hloub je ukryta než v zlatých límcích(J5f) nepotíš rozkoše jak zde(J5m) sněm boha lesních vida kolem(J5f) tak klidných k úsměvu Caesara Slunce(J5f) i k bouři hro všech Ó vítej tej(J5f) mi horská vláho klenbo přesmě(J5m) a stin sem tam zlace jen svitem(J5f) slunečním tajemství tvé zvídacím(J5f) by jeho tajemnost jen ješ zvýšil(J5f) Okřívám mi (J5m) trav svěžes prudkos bystřiny(J5m) much bzukotem kuním zezulčiným(J5f) a titiním štirliním ptactva(J5f) a přemilostným nakukoním(J5m) bezně rozmodra oblohy(J5m) prořidlým haluzím Co krásy tu(J5m) Co veleby a v pestro co ladu(J5f) A přece tesknota mým srdcem proni(J6m) prach velkoměstský přec jsem nesetřásl(J5f) Jak kouř z olře Kainova po zemi(J5f) se mysl naše pla pochmur(J5m) a přece ku nebesům plápolat(J5m) by la jako oběť Abelova(J5f) Jsme ti doby své jež vychytra(J5f) zdědila rozum srdce povyprahlé(J5f) neb v záti tak um sepsa(J5m) v níž lu nádhernou uložil(J5m) duch doby předešlé je mezera(J5m) nad níž se duše mnohým zaží(J5m) na lásku zapomněli jež jest Bůh(J5m) Toť mezera A najít ve vlastním(J5m) ho srdci těžko Kdo ho hle tam(J5m) Tak přetěžky jsou ci nejprostší(J5m) I plno trpkosti je ve svě(J5m) a tís dusi i prcháš rád(J5m) před zištným stem zpýchlým plazivým(J4f) k němu lneš svým srdcem veškerým(J5m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 1
Celkem veršů: 74
Jamb: 74 (100 %)