ACH, ACH!

František Táborský

Pěkné verše, mají hrany, hroty, jako krystaly, však z terakoty. Vidět na nich brus, pilné práce kus. Kde však je ten vnitřní, nadpozemský lesk, který svítí z hran a srší jako blesk? Ach, ach, brachu, víc než z hladkých řádků vyčísti chci z jasu meziřádků. Vzdycháš ty, vzdychám já, povzdychujem oba dva.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

288. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  2. báseň bez názvu (František Zavřel)
  3. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  4. 4. Welký Osek (Petr Křička)
  5. ZTRACENÉ ILLUSE. (Viktor Dyk)
  6. Padavky. (Josef Václav Pokorný-Pikulík)
  7. II. Slunko je venku i v síni, (Adolf Heyduk)
  8. 509. Tu též stála velká květohrázná (Jan Kollár)
  9. GLOSA SARKASTICKÁ (Viktor Dyk)
  10. SOCHA STARÉ GALERIE (Viktor Dyk)