DUŠE A STÍN.

František Táborský

Šla světem Duše věřící a za Stín se šeřící. Tak čistý jako horský květ jest její vzhled a dech a vzlet. Šla zvolna, čelo schýleno, neb srdce bylo raněno. A ani ne tak od dýky jak titěrnými špendlíky. Než v jen všechno zářilo, za se to šeřilo. O kráse sním a o ctnosti“ – Stín za brumlá: „Hlouposti!“ Rekové moji předivní – “ Stín zabručí: „A naivní!“ Mír rozhostit chtí hrdinný – “ Stín směje se: „Sen dětinný!“ Dát tvůrčí lásce rozkvétat – “ Stín chechtá se: „To planý sad!“ A do srdcí vlít veselost – “ Stín nevrle: „Ba žluči dost!“ vůkol prach je vezdejší, smích a posměch říznější, věřím přec v to krásnější. touha, jíž se cítím nést, mi důkazem, že ono jest, že k němu dost jde květných cest.“ Stín bručí: „Směšných slov a gest!“ A šla tak šťastna, zářivá, tak blažená a blaživá.

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

243. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  2. DVA FRAGMENTY z romance o Mefistu a troubadouru. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Žal. (Karel Leger)
  4. None (Ladislav Quis)
  5. HORA NAD DĚDINOU. (Václav Jaromír Picek)
  6. Accedia. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Píseň (Otokar Fischer)
  8. V hospodě. (Ervín Špindler)
  9. Ze vsi. (Josef Baše)
  10. Z dílny. (Matěj Anastazia Šimáček)