Život můj, to píseň žalostivá,

Hanuš Věnceslav Tůma

Život můj, to píseň žalostivá, Život můj, to píseň žalostivá,
 truchlejší je smutné elegie! tať když v bolu tichém slzy lije, za dalekou nadějí se dívá! Oko mé však marně hrob zalívá, který touhu, naději mou kryje, nevímť já, kde v světě radosť žije, na mne prázdné nic odevšad zírá. A tak marné všecky mé jsou žaly jak to nic; můj tak se rozbije život v nic posléz o pusté skály! Slzy moje! co jste vyplakaly? bolesti jen pro mé kročeje, naději však – tu jste s sebou vzaly! 100

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma