Život můj, to píseň žalostivá,

Hanuš Věnceslav Tůma

Život můj, to píseň žalostivá, truchlejší je smutné elegie! tať když v bolu tichém slzy lije, za dalekou nadějí se dívá! Oko mé však marně hrob zalívá, který touhu, naději mou kryje, nevímť já, kde v světě radosť žije, na mne prázdné nic odevšad zírá. A tak marné všecky mé jsou žaly jak to nic; můj tak se rozbije život v nic posléz o pusté skály! Slzy moje! co jste vyplakaly? bolesti jen pro mé kročeje, naději však – tu jste s sebou vzaly!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

296. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  2. Co písní mojí prokvetlo, (Jiřík Luděk Moravský)
  3. MÁ PÍSNI. (Karel Babánek)
  4. Své poesii. (Bohuslav Květ)
  5. DLE TENNYSONA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. A PŘECE... (Božena Benešová)
  7. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  8. V podzim. (František Chládek)
  9. ZÁHADY. (František Kvapil)
  10. PŘEDTUCHA. (Ludvík Lošťák)