A PŘECE...

Božena Benešová

A jestli někdy dávné bolesti se ozve ještě opožděný sten, ta ztichlá píseň její šelestí tak marně jen, tak marně, marně jen. A jestli někdy lásky předzvěstí zpěv mámivý chce porušit můj sen, on vábí svojí písní o štěstí tak marně jen, tak marně, marně jen. A přece táhne srdcem mým, jak tušeného času dým, stesk zpola, naděj zpola, a přece se mi na rty vrací hlas prosebný i zaklínací, jenž v ztichlou dálku volá.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

390. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REKVIEM. (Karel Mašek)
  2. Buď jako píseň... (Adolf Heyduk)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  5. Sonet melancholický. (Josef Svatopluk Machar)
  6. XIII. Co hledal jsem, to není v srdci tvém, (Antonín Macek)
  7. Život můj, to píseň žalostivá, (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. NÁLADA. (Karel Hugo Hilar)
  9. Když nesmíme se více míti rádi... (Bohdan Kaminský)
  10. None (Karel Babánek)