Na severu.

Hanuš Věnceslav Tůma

Na severu o samotě strůmek stojí v cizím světu, bez ovoce, bez rosičky, bez listů a beze květu. Mrtvé rámě, v těle zima, v hlavě smutné zamyšlení, jak by sobě rozzpomínal, že v vlasti doma není. Jak by ptal se, proč tam dole bratry jeho květem šatí totéž slunce, v jehož lesku jemu život ledovatí!?! – Zhyne kvítko, zhyne bídně bez deště a bez slunéčka, – bez radosti a slz lásky, což je potom do srdéčka! Nemůžeť se vždycky smáti, stálé slunce květy pálí, a kdy láska zaplakala, kvítky rosou pookřály. Smích a pláč je život lásky, a ta láska srdce živí, bez srdce mráz popálí, jako sever záhubivý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

243. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. XLIII. Smutek promění nám v sněžné lady (Jan Neruda)
  3. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  5. Karafiát. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Na mezi vonné. (Herma Pilbauerová)
  7. Květina štěstí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. Spokojený zahradník. (Václav Jaromír Picek)
  9. VLAŠŤOVIČKY. (Karel Sabina)
  10. POLEDNE (Božena Benešová)