Spokojený zahradník.

Václav Jaromír Picek

Nechci nic v světě víc, Nežli svou zahrádku, Více ji miluji, Nežli na sta hrádků. Z jara, když slunce již Ráno plane skvěle, V zahradu kopat jdu, Cítě sílu v těle. Půdu sám dělívám V záhonky uzounké, Dělaje u kraje Stezičky mělounké. Na to vše sází se, Kde co růsti může; Tady je lilie, A tam zase růže. U plotu tichotu Volí konvalinka, Vedlé ní jaře ční Modrá violinka. Své milé spanilé Když pak dám kytinku, Dá mi hned jako med Slaďounkou hubinku. Proto nic nechci víc, Nežli svou zahrádku, Proto ji miluji, Víc než sta hrádků.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

306. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V mé květnici malé a prosté (František Jaroslav Kamenický)
  2. Fialky kvetou na jaře. (Josef Václav Sládek)
  3. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Byla bych Ti věnec vila (Emanuel Züngel)
  5. Karafiát. (Augustin Eugen Mužík)
  6. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Tvá láska – bledá růže. (Adolf Heyduk)
  8. O DUŠIČKÁCH. (Adolf Heyduk)
  9. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  10. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)