Píseň.

Hanuš Věnceslav Tůma

Píseň.
Krásné jsou ty písně živé, které cit si v srdci pěje, když se v ukryté tam hloubce tichou touhou porozchvěje. A jak vlnka z hloubky vody v hladině se mžikem tratí, tak té písně vroucí slovo mrtvým písmem ledovatí. Živá píseň jako slunce hřeje, živí, svítí světu, písmenem však rostlina je bez vůně a beze květu. 173

Kniha Básně (1872)
Autor Hanuš Věnceslav Tůma