Píseň.

Hanuš Věnceslav Tůma

Krásné jsou ty písně živé, které cit si v srdci pěje, když se v ukryté tam hloubce tichou touhou porozchvěje. A jak vlnka z hloubky vody v hladině se mžikem tratí, tak té písně vroucí slovo mrtvým písmem ledovatí. Živá píseň jako slunce hřeje, živí, svítí světu, písmenem však rostlina je bez vůně a beze květu.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1549. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČIŽBA (Otokar Březina)
  2. VLASTNÍ PODOBIZNA (Karel Toman)
  3. NAD KNIHOU ZEMŘELÉHO. (František Taufer)
  4. PÍSEŇ MILOSTNÁ. (Adolf Racek)
  5. Ty měkké melodie... (Julius Alois Koráb)
  6. ROZKOŠ ZRÁNÍ (Antonín Sova)
  7. Ztracená píseň (Otokar Fischer)
  8. RÁNO (Antonín Macek)
  9. SESTINA-EPILOG (Rudolf Medek)
  10. Neslyšitelná píseň krve, (Růžena Jesenská)