Čin a cit.

Hanuš Věnceslav Tůma

Slavné jsou to, velké okamžiky, se skutečností-li duch se pojí k velikosti, a kdy tělem činí dlouho skrývanou myšlénku svoji. Bez barvy však, bledé okamžiky, v kterých srdce ve snách rozechvěné v skutečnosti nesrovnalé strácí domyslů svých ráje drahocenné. Drž se okamžiku! chceš-li činem strativ sebe, dojít velikosti, než zda srdce v sobě pohřížené smí pro sny své hledat skutečnosti? Darmo – darmo! žijeť nejkrásněji v světě vlastním, ve snách utvořeném, strácí však se v přízni okamžiku bez radosti v citu rozvlněném. Dvakrát jen – a marně – pookřeje, skutečnost-li poutem zlá je spíná: to kdy lepší v budoucnosti doufá, či na lepší minulosť vzpomíná!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

522. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVII. Juž skoro se mi stáváš mythem (Jaroslav Vrchlický)
  2. Skeptikové v umění. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Žij! (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Buď mi blíž. (Adolf Heyduk)
  5. Sonet – apostrofa. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Bohumil Kovář. (Josef Lukavský)
  7. Nechoď! (Adolf Heyduk)
  8. SLOKY DO ALBUM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. IV. Velectěná slečno, drahá učitelko naše! (Herma Pilbauerová)
  10. XLVII. Šťastný den. (Jaroslav Vrchlický)