MOŘE.

H. Uden

O moře jak jsi neslov krás(J5f) Zrak rozce di se a žasne(J5f) jsi sličným když se vlna tvoje směje(J5f) jsi velebným když bouřli se chvěje(J5f) a tak se níš v různých světel plá(J5f) že možno hledět na bez ustá(J5f) Tvé vody val v kusy zemi(J5f) a prora propastmi se všemi(J5f) tvá plocha lesknou se nekoneč(J5f) již dlouze rozestřela ruka věč(J5f) jest čistou blanou kte če tiše(J5f) co slunce mrak a tr do vpíše(J5f) Když hladina tvá bledne zelena(J5f) když zkadeře hus mořská tráva(J5f) kol obrovitých balva se vine(J5f) a na povrchu dlouhým vlekem plyne(J5f) jak pole jsi jež neúmor ro(J5f) když člověk v práci těž po něm cho(J5f) Však vzhůru toužíš stále hledáš nebe(J5f) a pomáš a zaráš je v sebe(J5f) čím upřeji zrak tvůj k nebi vzhlíží(J5f) tím plji se azur v tebe hříží(J5f) všecka krása kterou nebe ří(J5f) i v to jest a na tvé plane tváři(J5f) Chceš zrcadlem být čistým spolehlivým(J5f) jež slouží věrným obrazem a živým(J5f) tak úzkostli máš se na pozoru(J5f) bys rovnalo se ve všem svému vzoru(J5f) že neujdou ti sebe menší změny(J5f) jak zje je klín nebes rozevře(J5f) Nechť ří blankytem jenž bledým leskem(J5f) si s žalem zahrá a s tichým steskem(J5f) či modří sebedomou a sytou(J5f) svou vlast cenou prostoupenou spitou(J5f) ty každou drobnou vlnou jíž se níš(J5f) hned barvu podle šatu na níš(J5f) A někdy planou o vedle sebe(J5f) tu barva pole a tu barva nebe(J5f) a růz sem i tam se propléta(J5f) že podobáš se malebmu kraji(J5f) kde mezi temnějšími stíny lesa(J5f) proud bledých řek se vine k břehům plesa(J5f) Což teprve když jas slunce kyne(J5f) Déšť žhavých jisker na tebe se řine(J5f) třpyt paprs a světel do vod vstou(J5f) zář ka na vlnách se hou(J5f) kmit za kmitem se blyští lehkým chvatem(J5f) a pokrý plamínky a zlatem(J5f) Dech tru tichý shá vlny k břehu(J5f) jež spojeny se přece v běhu(J5f) že v kosočtvercích s tupým úhlem v líci(J5f) jak pole jsou na vel šachovnici(J5f) jež šikmo leží stolu na pokraji(J5f) když zamyšle hráči v Halmu hra(J5f) Když od ze se ale nek zve(J5f) a vlnám k břehu doraziti ne(J5f) je nazpět rukou odtavou žena(J5f) jsou jako deska stolu znečiš(J5f) již služka otřela jen ledabylo(J5f) že dosti prachu v dlouhých pruzích zbylo(J5f) Tmí nebe se a již se moře še(J5f) již tolik nek drobounkých se zve(J5f) že mydlinami plynou na vše strany(J5f) jak vlažnou láz obrovi vany(J5f) v níž děcko se mami štípe vzly(J5f) a přece do a vodou stří(J5f) Vstal vichr s ním se vel vlny ženou(J5f) a bohatou se rozstřiku nou(J5f) hle kaž otřá se na hřebenu(J5f) a vjede si do kštice na čeřenu(J5f) jež rozcuchána di do pa(J5f) tvář pokrývajíc ramena i da(J5f) Ráz jedi a moře mla sma(J5f) se stalo starým jest a dra(J5f) a vlna za vlnou se prudce zve(J5f) a vlna vlnu dohoniti hle(J5f) jako na posledním stanovišti(J5f) o skály břehu mou se a tříští(J5f) Již spojily se v hrnoucím se davu(J5f) již dmou se řadou padacích spla(J5f) jen přelela řada jedna dru(J5f) hned v patách za žene se a ztuha(J5f) by rychle vyhnula se řa tře(J5f) jež rozkacena prudce za le(J5f) Na tmavém nebi skupily se mraky(J5f) a kabo se hrozimi zraky(J5f) vzpjal orkán se již víc a víc se vzmá(J5f) bič těž hle spěš po něm sa(J5f) a vlny o překot je žene(J5f) že cvála jak oře za(J5f) Již tryskem le silou vodo(J5f) a za velkou vždy větší bouří v zadu(J5f) vzhůru pnou se vyso jak hory(J5f) a černa se jako tem bory(J5f) co světlo posled na nebi hasne(J5f) O moře jak jsi neslov krás(J5f)

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1307. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ PORTRÉT (Božena Benešová)
  2. Přítěž. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PŘED STŘELECKÝM OSTROVEM. (Pavla Maternová)
  4. SOUMRAK U MOŘE (Viktor Dyk)
  5. PŘEDZVĚST. (Louis Křikava)
  6. Předtucha. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Moře bouří. (Josef Václav Sládek)
  8. Selanka Moschova IV. (Josef Jungmann)
  9. Buď zdrávo, slunce! Zvolna vstáváš z moře, ( H. Uden)
  10. Měsíc na moři. (Jaroslav Vrchlický)