Mdlou šedí tmí se nebe olověné(J5f)
hlas moře zvučí v žalujícím bití(J5f)
a lehký vítr drobné vlny žene(J5f)
jen chvílemi se bledé slunce vznítí(J5f)
však sotva z chmury vyšlo jako maní(J5f)
tak unaveným zemdleným se cítí(J5f)
že zase ospale zachází za ni(J5f)
jak zápasník jejž další půtka mrzí(J5f)
zpět ustupuje třpytnou zbraň svou sklání(J5f)
snad proto že svým protivníkem zhrzí(J5f)
či snad že zápas jest mu jednotvárným(J5f)
což mysl velkou zemdlí vždy a brzy(J5f)
Zda není také počínáním marným(J5f)
že duch se potýká a že se bije(J5f)
by životem se prodral suchopárným(J5f)
Den chorý zívá plíží se jak zmije(J5f)
duch zmalátnělý v líné snění klesá(J5f)
a mdloba závratná se v srdce lije(J5f)
Do listnatého schýlil jsem se lesa(J5f)
jenž na Jasmundu stráně břehu vroubí(J5f)
po táhlých pahrbcích se k moři nesa(J5f)
buk zelený se noří v jasné doubí(J5f)
a koruny se těsně proplétají(J5f)
že tvoří husté přitemnělé loubí(J5f)
Zde místo znám jež jiní méně znají(J5f)
však našel jsem je věru z nenadání(J5f)
tak v hustém křoví skrývá se a tají(J5f)
les celý větví zcuchaných se sklání(J5f)
na nízký vršek okrouhlý a malý(J5f)
a se všech stran jej ostražitě chrání(J5f)
sem zpěněné se moře dívá zdáli(J5f)
jen zticha ku ptáčeti tikne ptáče(J5f)
jak hlásky zpěvné moře by se bály(J5f)
a lekaly se lkajícího pláče(J5f)
kdes v lese drsným křikem pronikavě(J5f)
a bezohledně černá vrána kráče(J5f)
Keř ostružin se krčí v husté trávě(J5f)
a k pobřežnímu nahýbá se kvítí(J5f)
tu modrý zvonek kolébá se hravě(J5f)
tam chudobička bílá v houští svítí(J5f)
prut šípku blíž se plazí a zas váhá(J5f)
jak trny svými chtěl by kvítek zrýti(J5f)
a jiná větev drsná dlouhá nahá(J5f)
jež s lavičky se na lavičku vine(J5f)
svým tenkým koncem do očí mi sahá(J5f)
A dál a dále mrtvé ticho plyne(J5f)
jak v stínech plachá myšlenka se zvedá(J5f)
však sotva povstala již zase hyne(J5f)
a myšlenka jež stopu její hledá(J5f)
své hlavy také výše nepovznese(J5f)
mdlá ospalost jak můra na ně sedá(J5f)
že chvějí se jak šeré stíny v lese(J5f)
a šťáva bolehlavu v ně se roní(J5f)
že sotva jedna za druhou se nese(J5f)
a myšlenka myšlenku nedohoní(J5f)
neb každá nedomyšlena se kalí(J5f)
jak nalomená květina se kloní(J5f)
Tu náhle kde se vzaly tu se vzaly(J5f)
jak roj se snesl zástup děvčat celý(J5f)
a vnikl v houští Chvíli všecky stály(J5f)
jak zvonky rozpustilé hlasy zněly(J5f)
a pestré šaty jako květy syté(J5f)
se v barvách různých rozmanitých stkvěly(J5f)
pak na lavičky sedly v tísni hbité(J5f)
a tolik toho sobě povídaly(J5f)
že hrnouce se v řeči okamžité(J5f)
jen jediným se všecky hlasy zdály(J5f)
šat zvedal se a z podokraje lemu(J5f)
ven malé nožky vesele se draly(J5f)
To bylo jisto že se smály všemu(J5f)
snad moři chmurám a pak zas a znova(J5f)
mně sobě a sám Bůh ví ještě čemu(J5f)
však neslyšel jsem jediného slova(J5f)
ruch neurčitý jen a zvuky plané(J5f)
se ve sluch vrývaly jak do olova(J5f)
a zněly ozvěnou jež zdáli vane(J5f)
Bych nebyl příliš zřejmě nezdvořilým(J5f)
list rozevřel jsem řádky hustě psané(J5f)
blíž k očím zvedám hlavu níže chýlím(J5f)
a před nebezpečným útokem děvím(J5f)
se zakrývám papírem listu bílým(J5f)
jak četl bych se zaměstknaným jevím(J5f)
však zřím jen jak se řádka s řádkou spřádá(J5f)
a ze smyslu a z obsahu nic nevím(J5f)
To všecko děvčat smích a bujná váda(J5f)
tik ptačí krákorání černé vrány(J5f)
a nedomyšlených myšlenek řada(J5f)
vln mořských neumdlévající hrany(J5f)
květ bílý chudobičky neúhledné(J5f)
prut šípku nahý trny rozedraný(J5f)
svit matný slunce jež se sotva zvedne(J5f)
by prodralo se hradbou nebes mračnou(J5f)
a hned zas zachází a mdlí a bledne(J5f)
mor únavy jež zívá dásní lačnou(J5f)
a černé řádky nečteného psaní(J5f)
v směs šerou slévá se a neprůzračnou(J5f)
v níž blýská nezřetelných jisker plání(J5f)
Duch hlasy slyší určitě však neví(J5f)
kde radost jest a kde je žalování(J5f)
a vidí květy vidí sličné děvy(J5f)
však nerozezná barvy jednotlivé(J5f)
a nerozezná jednotlivé zjevy(J5f)
stín lehký klade se na rysy živé(J5f)
smích zdravý vesele a jasně znící(J5f)
v šept mění se a v ševelení snivé(J5f)
a šerá směs i s mdlobou v duši tkvící(J5f)
se volným taktem kolébá a zvedá(J5f)
jak píseň kterou matka chovající(J5f)
a nevyspalá roztržitá bledá(J5f)
jen polohlasem zpívá jako sobě(J5f)
a hlasitou jí nikdy býti nedá(J5f)
by nevzbudila dřímající robě(J5f)
a matným světlem ospale se míhá(J5f)
jež zvolna dohořívá v tmavé kobě(J5f)
vždy ještě kmitem lenivým se zdvíhá(J5f)
sil chabých zbytkem záhubě se brání(J5f)
strop opouští po černých stěnách sbíhá(J5f)
a stále níž se kloní v zhasínání(J5f)