(GROTTA AZZURA.)

H. Uden

Sluj celá plane modří přitlumenou, a blankyt září ve vod prohlubni, křik drsných plavců skalou stropu zní a vrací ozvěnou se přidušenou. Žerď vesla, která nad blýskavou pěnou jak nalomené temné ráhno ční, v tyč leskle stříbrnou se mění v ní, třpyt amethystů těká vlhkou stěnou. Den bílý nízkým otvorem se dívá, a světlo střízlivé a znavené zří v úžasu, co kouzel v sobě skrývá; co člověk ví, co člověk sní a tuší, vše z jednoho se prýští pramene, jest rozdíl jen, jak světlo padá v duši.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

176. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. U moře. (Otakar Mokrý)
  3. PRAMEN (František Serafínský Procházka)
  4. RACKOVÉ. (Adolf Červinka)
  5. SILHOUETTA. ( H. Uden)
  6. Písně u jezera. (Eliška Krásnohorská)
  7. STESK. ( H. Uden)
  8. LABUŤ. (František Kyselý)
  9. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  10. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)