Když Pavel k Damašku se hrdě vracel,

H. Uden

Když Pavel k Damašku se hrdě vracel, klín nebes v propast proměnil se tmavou, hrom zatřesknul, blesk šlehl výhní žhavou, a vichřicí hlas pevný zaburácel: „Chci tebe míti; ač se’s v bludech ztrácel, má ruka vznášela se nad tvou hlavou vždy hotova, uvést tě v práci pravou, bys vstanuv ku svědectví modly kácel.“ Děl Pavel: „Vezmi duši mou i pýchu, chci ostře zrývat vykázanou líchu, pro mysl tvrdou nechtěj mne však bíti; jest příčin třeba velikých, než vznítí se velké srdce, ochotni a hbiti jen malí duchem k dobru jsou i k hříchu.“

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

534. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (František Serafínský Procházka)
  2. ŠESTÁ OLYMPIADA (František Serafínský Procházka)
  3. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  4. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  5. Mučedníci (Antonín Klášterský)
  6. NAD RAKVÍ BOJOVNÍKA. (Josef Václav Sládek)
  7. JAN ŽELIVSKÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. K 28. XI. 1901. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Francii. (Ladislav Quis)
  10. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)