Jeho Excellencí Leonovi Hraběti Z Thunů a Hohenšteina, cís. král. ministru kultu a vyučování atd. atd.

Josef Uhlíř

V řadě erbů všerakouské říše, Vinoucích se kolem orla v jev, Český znak se zdvíhá v zdobné pýše: Ve krvavém poli – bílý lev. Duch můj zří pak ještě milší shodu: V kruhu panstva zdobícího trůn, Lev též stojí z šlechtického rodu, Pýcha vlasti naší – Hrabě Thun. – Kamo říšský orel blesky nese, Tam vždy s pomocí jde český lev; V postrach nepřítele hřívou třese, A svou trůnu obětuje krev. Lev pak z Thunů – buď mu za to díka A čest dána srdcí ode všech, Strážce trůnu, rádce panovníka Milostivě chrání mluvu Čech. Proto v tichu ladím zlatou strunu, Abych pěstiteli českých sil – Slavné ratolesti z kmene Thunů V hudbu lyry české zvuky lil.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

218. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 396. V pervém místě slavských nebešťanů (Jan Kollár)
  2. Mezi zn. 113. a 114. Ty, co Jenu ovlažuješ, říčko, (Jan Kollár)
  3. 591. Prošedši už téměř celou jámu (Jan Kollár)
  4. 271. O by, dím, když duch můj tak se choulil; (Jan Kollár)
  5. 62. Skryl se Říp a Libušina dvora (Jan Kollár)
  6. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  7. 482. V jednom místě uzřela sem stánky, (Jan Kollár)
  8. 52. Za persten, dar od mé milostnice, (Jan Kollár)
  9. 533. Nad vratami pekla železnými (Jan Kollár)
  10. 493. Když tu meškám, právě čtyry duše (Jan Kollár)