XXXVIII. Zdali ty jsi byla první,

Josef Uhlíř

Zdali ty jsi byla první, Již jsem vroucně miloval? Zdali první, již jsem sobě Za života družku přál? – Nač se po tom stále tážeš? – Řekni, zda-li hřích to byl, Že jsem z jara od violky K pomněnce se naklonil? A když v pokročilé vesně Květ se mladé růže rděl, Zda-li hřích to, první kvítka Že jsem lehce oželel? Tak mě krásou, vůní libou Ona růže dojala, Že má touha k jiným kvítkům Od té doby přestala. A ty’s ona růže vonná, K níž se budu věčně znát; Jen se, prosím, nechtěj dále Na mé staré lásky ptát.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

187. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIV. Když jsem tobě první kvítko dal, (Josef Uhlíř)
  2. Máj tak krásný, jak jen první (Jan Neruda)
  3. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. XIV. Co bylo ve mně, vášní prudký žár (Antonín Macek)
  6. PRVNÍ LÁSCE. (Adolf Brabec)
  7. XX. Vidím Tě opět, zoře lásky mojí? (Boleslav Jablonský)
  8. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  9. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  10. IX. KVETENÍ. (František Serafínský Procházka)