6. Když přijde čas, tu blahé símě

Josef Uhlíř

Když přijde čas, tu blahé símě vrháme v kyprý země klín; a do budoucna zbožně zříme, kdy v plod je vzkřísí Hospodin. Však nejen, co jest k pojedení – i mnohý kvítek v půdu set, by nepoutal nás chléb jen denní, brž také jímal krásy hled. I my dnes kladem zrnka přání v rozkošný Tvojich jmenin ples, a za jich zdar a požehnání modlitbu šleme do nebes. A nepřejem Ti pouze zdraví a blahobyt a dlouhý věk; brž i co krášlí jej a baví, a co mu skytá lesk a vděk. A tak se utěšeně zmáhej; Tvé tělo zdrávo buď i duch; a k obému Ti dopomáhej vševládnoucí a dobrý Bůh!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

275. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 12. V podzimním se rouchu jeví (Josef Uhlíř)
  2. 41. Krásna jesti doba jarní – (Josef Uhlíř)
  3. 39. Dnešní svátek, otče milý, (Josef Uhlíř)
  4. MY NESMÍME BÝT DLOUHO ŠTASTNI! (Jaroslav Vrchlický)
  5. Vzhůru! (Václav Antonín Crha)
  6. V horách. (Josef Kalus)
  7. ČTENÁŘI. (Josef Václav Sládek)
  8. Pražanův ples dne 27. února 1856. (Anna Vlastimila Růžičková)
  9. 55. Jak když se jaro obnoví (Josef Uhlíř)
  10. Pro radost a pro plesání (Emanuel Züngel)