17. Co se v mé ozývá duši,

Josef Uhlíř

Co se v mé ozývá duši, co mi vnitřní praví hlas, to, dědoušku, nepřehluší ani místo, ani čas. Tys mi po otci a matce nejmilejším přítelem; Tys můj dobroděj a rádce první světě na celém. Za to přijmi svého vnuka neskonalý vroucí děk; za to též Ti boží ruka slastmi dař Tvůj pozdní věk.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

857. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 131. Z ruky Toho, který vládne světy, (Eduard Just)
  2. 42. Ač malý jsem, (Eduard Just)
  3. 22. Za veškerá dobrodiní, (Josef Uhlíř)
  4. Modlitba ranní. (Karel Alois Vinařický)
  5. 47. Kde vzít slov, bych Tobě mohl (Josef Uhlíř)
  6. Hospodin Bůh všemohoucí (Emanuel Züngel)
  7. Ranní modlitba otcova. (Václav Jaromír Picek)
  8. 126. Přicházím malý poslíček (Eduard Just)
  9. 12 ...., dobrou duši máte: (Jan Evangelista Nečas)
  10. 62. Nehodlám Tobě, otče, přáti, (Josef Uhlíř)