LVÍ DEGENERACE.
Je dobrácký ten Český lev,
prý „slušný tvor“ se hádá;
však v žilách nebouří mu krev,
spíš šumí limonáda.
Zkrotl už tuze řadou let,
domácích nerozliší;
a s každým kamarád je hned,
zamlasknout, hned se ztiší.
Hlavu mu trochu potřepat,
na ráz se psovsky tulí,
a šišlot německý má rád,
to div se nerozpůlí!
Kdo jen chce, přítel, nepřítel,
se na něm volně sveze;
tuhle i Snowden na něm sjel,
dobráctví nezná meze.
Ví se to v celé Evropě,
když zařve, strašný není,
to jen tak ve lví podobě
na časy „zuby cení“.
Kdysi, eh, celé pluky zmoh’
a chován je i v poutu;
dnes, svoboden ač, kdyby moh’,
hned vlez’ by do chomoutu.
63
Jak před chalupu výměnkář,
hle, sed’ si k parlamentu;
nad hospodářstvím stáhnul tvář:
„ať vše jde k sakramentu!“
64