VYZNEJ A NEZAPŘI!

Xaver Dvořák

Jen pohleď za sebe, jen pohleď zpět v ty dálky minulosti; tvůj národ slávou skvěl se, viz, a kvet’, proč zapřít chceš ho v přítomnosti? Ať cestou křížovou šel jeho krok, ať slézal Bílé hory kruté; ať zlobný Osud protknul jeho bok, zůstalo žití nedotknuté. Jak dobré símě v zemi do svých jar, on čekal svého do vzkříšení, jež vlilo do něho zas nový žár a k nové slávě posvěcení. Jen přilni k němu náruživě teď, jsi přece tělo z jeho těla; dej zrádcům mužnou, českou, odpověď, jež by je v hanbu porážela. Ne, svého národa ty nezradíš, „byť byl’s i z rodu cikánského“, ty nevbiješ ho na potupný kříž, neb vlastní kost jsi z kostí jeho! A ve vzkříšeném k nové slávě jdeš, neb každý z nás je jeho síla; ne, nelze, ty přec nezapomeneš, že česká máť tě porodila! Nuž, jdi a vyznej, že jsi český syn a český jazyk že tvou řečí; neb „jít a nezapřít“ je hrdý čin, a velkost národa jenž svědčí!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

87. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Jak ozvěna v skalách zasněných (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Naděje. (Antonín Koukl)
  3. V dómu Svatovítském. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Odpočívej. (Adolf Heyduk)
  5. MANGART. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Moderní. (Augustin Eugen Mužík)
  7. AŤ HNU SE KAM CHCI (Antonín Sova)
  8. Bořek. (Antal Stašek)
  9. christos voskres (Stanislav Kostka Neumann)
  10. POSTAČÍ. (Otakar Auředníček)